Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty a kouzlo v mezích zákona

Co je DPH ?
DPH je zkratka "daně z přidané hodnoty" a dotýká se především firem a podnikatelů, přesto, že ji ve svých cenách platí ve velmi velké míře běžní občané. A ti si samozřejmě tak, jako firmy - plátci DPH, DPH na vstupu (tedy daň z přidané hodnoty z nákupů) neodečtou. DPH je jednou z daní (nepřímá daň), která v největší míře naplňuje státní rozpočet - lze říci, že přibližně třetina inkasa daní je tvořena DPH - a další "nejvýnosnější" daň tvoří jen šestinu celkového inkasa. Celkově plní DPH téměř jednu pětinu příjmů státního rozpočtu.

Princip DPH spočívá v odvedení daně z ceny na výstupu, od které se odečte tentýž typ daně na vstupu.

V roce 2013 platí v ČR dvě sazby DPH - základní 21% a snížená 15%. Další vývoj DPH je dnes celkem nejasný a záleží na politické situaci a dalších faktorech.

DPH sama osobě není také jednoudchou záležitostí a v Zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je uvedena řada vyjímek, osvobození, nehomogenit a různých možností a případů, které se liší u zahraničních obchodních případů podle příslušnosti k Evropské unii a dělí se podle mnoha dalších podmínek.

KONTO+ nabízí v rámci vedení účetnictví nebo daňové evidence i zpracování daňových přiznání k DPH, a to jak pro plátce měsíční, tak i pro plátce čtvrtletní.

Konto + / kontakty: info@konto-plus.cz; tel.: +420 602 559 384

Termíny z praxe

Příklad:

Sazba DPH je 21%.
Koupíme zboží za 10,- Kč bez DPH, DPH je 21% z 10,- = 2,10 Kč, celková cena, kterou zaplatíme je 12,10 Kč. Zboží dále prodáme za 15,73 Kč včetně DPH. DPH je v tomto případě ve výši 2,73 Kč (21% z 13,- = 2,73 Kč - počítá se vždy procento z ceny bez DPH).
Ve výsledku tedy odvedeme státu DPH ve výši 0,63 Kč (2,73 - 2,10 = 0,63 Kč) a zisk tedy vyjadřuje částka 3,- Kč. Zisk je tedy tou přidanou hodnotou, ze které odvedeme státu 21% (21% z 3,- Kč = 0,63 Kč - a opravdu odvedeme po provedení rozdílu "pouhých" 63 haléřů). Krátký příklad je pro uvedení zcela nezasvěcených osob do principu odvodů DPH a je značně zjednodušený.

Upozornění:

V případě, že má plátce DPH příjmy osvobozené od DPH bez nároku na odpočet, musí krátit odpočet DPH na výstupu, a to podle matematického modelu, který celkem přesně spočítá a promítne poměr takových příjmů bez nároku na odpočet a příjmů, která nárok na odpočet zakládají. A tak z praxe vyplyne, že například při výdají 121.000,- Kč by za normálního stavu byl nárokován odpočet ve výši 21.000,- Kč, a příjmů s nárokem na odpočet je vč. DPH 60.500,- Kč a příjmů bez nároku na odpočet je 121.000,- Kč (poměr 1:2 - tedy celkem třetina - je příjmů s nárokem a dvě třetiny - jsou příjmy bez nároku), měl by ve výsledku vyjít nárok na odpočet ve výši asi jedné třetiny DPH - a skutečně tomu tak je. Nárok na odpočet v tomto případě je pouze 7.000,- Kč namísto předopkládaných 21.000,-.
Zákon tedy v tomto případě myslí i na kulišárny. :-)