Datum aktualizace: 25.5.2013
Znění platné ke dni: 25.5.2013

 

Nemocenská, pracovní neschopnost, nemocenské dávky

Co je pracovní neschopnost?

Jste-li zaměstnán(a) a onemocníte-li, jdete k lékaři a ten Vám vystaví doklad o dočasné pracovní neschopnosti (neschopenku). To je potvrzení pro Vašeho zaměstnavatele, že nemůžete pracovat (dočasně), a vzhledem k tomu, že každý zaměstnanec, který je oficiálně zaměstnán, je i sociálně pojištěn, může se v tomto případě začít léčit a obdrží tak zvanou "náhradu mzdy".

Co je nemocenská, neboli náhrada mzdy?

Po dobu, kdy nemůžete pracovat (z důvodu "dočasné pracovní neshopnosti" - nemoci) sice nedostanete plat nebo mzdu, ale bez peněz nezůstanete, dostanete tak zvanou "náhradu mzdy". U civilních zaměstnanců tuto náhradu v prvních 21 dnech nemoci poskytuje (platí) zaměstnavatel. První tři dny nemoci tedy nedostanete nic, ale dalších 18 dnů dostanete za každý pracovní den 60% redukovaného příjmu.

Proč první tři dny nedostanu nic?

Protože proto :-)). Je to dáno předpisem - zákonem. První 3 pracovní dny jste bez jakékoliv náhrady. Pokud je prvním dnem nemoci pátek, pak tedy nedostanete za pátek, pondělí a úterý nic. Pokud však půjdete v pátek, zatím bez známek nemoci, do práce, odpracujete 6 hodin a odejdete z práce k lékaři, a ten Vám od pátku vystaví "neschopenku", dostanete oněch odpracovaných 6 hodin zaplacených a v rámci 3 dnů neschopnosti, které jsou bez náhrady příjmu, však budete bez náhrady příjmu jen 2 dny a 2 neodpracované hodiny. Pokud však k lékaři odejdete až po odpracování celé páteční směny, budete bez peněz v podnělí, úterý a středu.

Z čeho se počítá náhrada mzdy?

Náhrada mzdy se jen tak říká, kdyby tato částka měla nahradit mzdu, musela by být vyšší. Náhrada mzdy se vypočítá z průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Když je nyní duben, bude to z příjmu za leden až březen, v případě, že bude nyní září, bude to za duben až červen.

Rozdíl mezi pojmy "náhrada mzdy" a "nemocenská - dávky nemocenského pojištění"?

Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je velký.
"Náhrada mzdy" je částka, kterou Vám vyplatí zaměstnavatel za dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti.
"Nemocenská - neboli dávky nemocenského pojištění" jsou peníze, které dostanete od SSZ. (Správy sociálního zabezpečení) za každý den od 22. dne pracovní neshopnosti.
 
Náhradu mzdy platí zaměstnavatel "ze svého", podle výpočtu v následující kapitole. Náhrada mzdy je poskytována za pracovní den. Z toho plyne, že pokud s pracovní neschopností nepřekročíte 21 dnů, tak je vhodné neschopenku ukončit před víkendem, neboť již nemůže přijít kontrola a stejně za víkend náhradu nedostanete. Toto však neplatí u neschopnosti po jedenadvacátém dni, když již je nemoc placena SSZ.
 
Neschopenka 1. - 21. den:
 
placena jen v pracovní dny a svátky
 hodinový průměr (základ pro výpočet náhrad) se počítá vždy z minulého čtvrtletí 
při ukončení neschopenky v neděli nejsou za sobotu a neděli peníze
při ukončení neschopenky v neděli může přijít v sobotu a v neděli kontrola
 
Neschopenka od 22. dne:
 
placena v kalendářní dny (pracovní i dny volna a svátky)
 vyměřovací základ (základ pro výpočet náhrad) se počítá vždy z posledních 12 měsíců před nemocí  
při ukončení neschopenky v neděli jsou za sobotu a neděli peníze
při ukončení neschopenky v neděli může přijít v sobotu a v neděli kontrola

Kolik je náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti?

Tuto náhradu není až tak jednoduché vypočítat. Vezme se celkový příjem za minulé kalendářní čtvrtletí (který se do této náhrady uvažuje) a ten se podělí odpracovanými hodinami - vyjde nám hodinový průměr.
Redukční hranice - z tohoto průměru se:
do částky 151,03 Kč uvažuje 90%
od 151,03 Kč do 226,63 Kč uvažuje 60%
od 226,63 Kč do 439,95 Kč uvažuje 30%
a z vypočtené částky se jako náhrada v době pracovní neschopnosti (nemocenská) vyplácí jen 60%.
 
V následující tabulce je příklad příjmů za 1. čtvrletí roku pro výpočet průměru pro náhrady do průměrného výdělku se neuvažuje dovolená, náhrady při překážkách, ale uvažuje se mzda, odměny, mzda za svátky včetně doby svátku atd. Záměrně uvažujeme vyšší mzdu, na kterou velká většina zaměstnanců nedosáhne, ale v příkladu je to nutné, abychom demonstrovali výpočet náhrad (nemocenské), zejména pro objasnění redukčních hranic.
 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neschopenka 1. - 21. den (platí zaměstnavatel):
 

	leden (1. měsíc)	únor (2. měsíc)	březen (3.měsíc)
hrubá mzda za měsíc celkem	34.952	36.589	45.214
odprac. (hodin)	164,8	174,0	153,5
svátky (dnů/hodin)	1/8,0	0/0	0/0
překážky v práci (hodin)	3,2	2,0	14,5

 
 

hrubá mzda za čtvrtletí	116.755 Kč
celkem odpracováno hodin za čtvrtletí včetně svátků	500,3 hodin
průměr na hodinu za čtvrtletí	(116.755 / 500,3) =      233,37 Kč/hodinu
1. redukční hranice (151,03)	(90 % z 151,03) =      135,93 Kč/hodinu protože 233,37 je větší než 151,03 uvažuje se 90 % z 151,03
2. redukční hranice (226,63)	(60 % z 75,60) =      45,36 Kč/hodinu protože 233,37 je větší než 225,63 uvažuje se 60 % z 75,60 (225,63-151,03)
3. redukční hranice (439,95)	(30 % z 7,74) =      2,32 Kč/hodinu protože 233,37 je menší než 439,95 uvažuje se 30 % z 7,74 (233,37-225,63)
redukovaný hodinový průměr	(135,93 + 45,36 + 2,32) =      183,61 Kč/hodinu
skutečná hodinová náhrada (hodinová nemocenská)	(60 % z 183,61) =      110,17 Kč/hodinu

 

V následující tabulce je uveden a spočítán příklad pro předchozí výpočet náhrad dočasné pracovní neschopnosti, placené zaměstnavatelem.
 

počet dnů nemoci (4.3.12 - 15.3.12)	12 dnů
z toho počet pracovních dnů nemoci	10 dnů
z toho počet neplacených prac. dnů nemoci	3 dny karenční doby
a počet placených prac. dnů nemoci	7 dnů náhrady
denní fond pracovní doby	8 hodin denně
celková náhrada nemoci za 10 pracovních dnů	(7 dnů x 8 hodin x 110.17 Kč) =      6.169,52 Kč
příjem stejného pracovníka za 10 pracovních dnů, pokud by byl v práci (přibližný - průměrný)	(10 dnů x 8 hodin x 233,37 Kč) =      18.669,60 Kč

Z uvedeného výpočtu je tedy na první pohled patrné, že uvedená náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost mzdu nenahradí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neschopenka od 22. dne (platí SSZ):
 

	1. měsíc	2. měsíc	3. měsíc	4. měsíc	5. měsíc	6. měsíc	7. měsíc	8. měsíc	9. měsíc	10. měsíc	11. měsíc	12. měsíc
hrubá mzda za měsíc celkem	34.896	45.986	42.580	47.129	39.505	31.567	36.660	37.989	49.598	45.555	39.190	41.092
vyloučené dny	2					6

 
 

hrubá mzda za posledních 12 měsíců	491.747 Kč
vyloučené doby celkem	8 dnů
průměr na hodinu za posledních 12 měsíců	[491.747 / (365-8)] =      1.377,44 Kč/den
1. redukční hranice (863)	(90 % z 863) =      776,70 Kč/den protože 1.377,44 je větší než 863 uvažuje se 90 % z 863
2. redukční hranice (1.295)	(60 % z 432) =      259,20 Kč/den protože 1.377,44 je větší než 1.295 uvažuje se 60 % z 432 (1.295 - 863)
3. redukční hranice (2.589)	(30 % z 82,44) =      24,73 Kč/hodinu protože 1.377,44 je menší než 2.589 uvažuje se 30 % z 82,44 (1.377,44 - 1.295)
redukovaný denní průměr	(776,70 + 259,20 + 24,73) =      1.060,63 Kč/den
skutečná denní nemocenská (denní nemocenská)	(60 % z 1.060,63) =      636,38 Kč/den

 

V následující tabulce je uveden a spočítán příklad pro výpočet nemocenské, placené SSZ (Správou sociálního zabezpečení) - tedy od 22. dne nemoci (do 21. dne platí zaměstnavatel).
 

počet dnů nemoci od 22. dne (včetně 1 víkendu)	12 dnů
z toho počet pracovních dnů nemoci	10 dnů
počet placených dnů nemoci	12 dnů
celková náhrada nemoci za 12 kalendářních dnů	(12 dnů x 636,38 Kč) =      7.636,56 Kč
příjem stejného pracovníka za 10 pracovních dnů, pokud by byl v práci (přibližný - průměrný)	(10 dnů x 8 hodin x 233,37 Kč) =      18.669,60 Kč

Z uvedeného výpočtu je tedy na první pohled patrné, že uvedená nemocenská taktéž mzdu nenahradí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------