KONTO+ >>
srozumitelně ... co by Vás mohlo zajímat

 
...důchodová reforma...

Co je důchodová reforma, co jsou pilíře, co mě čeká...


 

Datum aktualizace: 19.5.2013
Znění platné ke dni: 19.5.2013


 

1) a. penzijní připojištění -> b. doplňkové penzijní spoření

2) důchodové spoření „opt-out“

3) penzijní pojištění



Tyto tři termíny jsou si natolik podobné, že velká většina občanů nezná rozdíl a tudíž nezná ani význam jednotlivých sousloví. Přitom každý termín označuje zásadně jinou oblast zabezpečení ve stáří.
 

1) a. penzijní připojištění:
je patrně nejrozsáhlejší typ pojištění na stáří, vyjma samozřejmě odvodů do státního systému sociálního zabezpečení. Toto připojištění mělo v roce 2012 sjednáno více než 5,000.000 občanů (Zdroj: Asociace penzijních fondů r. 2012).
 
 PRINCIP: 
 dobrovolné 
 lze kdykoliv vstoupit 
 lze kdykoliv vystoupit 
 záruka minimálně nulového výnosu 
 
Měsíčně si spoří každý občan, který je zapojen do tohoto systému určitou částku (většinou ve stokorunách, přičemž minimum je 100,- Kč) a k tomu mu jeho penzijní společnost ročně připočte zhodnocení (zpravidla v řádu 0,5 - 4 procenta). Na tomto spoření se podílí i stát, který měsíčně přispívá částkou v řádu desítek korun, a to podle výše vlastní úložky daného občana.
Na přelomu roku 2012 a 2013 se změnily příspěvky státu podle následující tabulky (do 31.12.2012 se jedná o „penzijní připojištění“, od 1.1.2013 se jedná o „doplňkové penzijní spoření“):

Vlastní úložka1002003004005006007008009001000nad 1000
Příspěvek státu do 31.12.20125090120140150150150150150150150
Příspěvek státu od 1.1.20130090110130150170190210230230

Některé podniky dále přispívají dobrovolně svým zaměstnancům rovněž určitým příspěvkem.

Celá tato naspořená částka se pak v době odchodu do "důchodu" buďto vyplácí jednorázově, nebo je měsíčně vyplacena určitá částka, jako "příspěvek ke státnímu důchodu".
 
Příklad (značně zjednodušený):
měsíčně budete spořit po dobu 20 let částku 500 Kč
naspořeno 20 x 12 x 500 = 120.000 Kč
státní příspěvek po dobu 20 let měsíčně bude 150 Kč
celkem 20 x 12 x 150 = 36.000 Kč
příspěvek zaměstnavatele po dobu 20 let měsíčně 300 Kč
celkem 20 x 12 x 300 = 72.000 Kč
 
celkem naspořeno 120.000 + 36.000 + 72.000 = 228.000 Kč

Ponecháme-li průměrné zhodnocení na hodnotě 2% ročně, vyjde nám navýšení za 20 let ve výši cca 45.000 Kč, a tedy suma všech částek by měla být (teoreticky) necelých 275.000 Kč.
Výpočet s jinými parametry si můžete ověřit například na následujícím odkaze:
Výpočet penzijního připojištění
 
Při výplatě v době vstupu do důchodu by nám měla být vyplacena částka cca 275.000 Kč, ovšem pro puntičkáře musíme podotknout, že v současné době je při tomto zvoleném způsobu výplaty zdaněna částka, kterou nám přispěl zaměstnavatel sazbou 15%. Nicméně se tyto záležitosti zásadně mění v závislosti na tom, která strana je u „kormidla“ a jaká je ekonomická situace státu.
 
 
 
 

1) b. doplňkové penzijní spoření (III. pilíř):
je následníkem předchozího typu (penzijní připojištění). Patrně největším rozdílem mezi předchůdcem a následníkem je změna zaručené, alespoň nulové výnosnosti.
 
 PRINCIP: 
 dobrovolné 
 lze kdykoliv vstoupit 
 lze kdykoliv vystoupit 
 není již záruka minimálně nulového výnosu 
 
Následník, tedy „doplňkové penzijní spoření“, již může dosáhnout i záporného zhodnocení, tedy opět velmi zjednodušeně řečeno, můžete po spoření dostat méně, než jste celkově naspořili. :-) Tento princip funguje od 1.1.2013 a je následníkem „penzijního připojištění“ a platí pro něj následující tabulka, která je rovněž uvedena u předchozího bodu (do 31.12.2012 se jedná o „penzijní připojištění“, od 1.1.2013 se jedná o „doplňkové penzijní spoření“):

Vlastní úložka1002003004005006007008009001000nad 1000
Příspěvek státu do 31.12.20125090120140150150150150150150150
Příspěvek státu od 1.1.20130090110130150170190210230230

Přesto, že se název změnil a změnily se i příspěvky státu, jde v podstatě o totožný princip. Odlišnosti jsou u fází předdůchodů a zdanění příspěvků zaměstnavatele při jednorázové výplatě.
 
Příklad (značně zjednodušený):
měsíčně budete spořit po dobu 20 let částku 500 Kč
naspořeno 20 x 12 x 500 = 120.000 Kč
státní příspěvek po dobu 20 let měsíčně bude 130 Kč
celkem 20 x 12 x 130 = 31.200 Kč
příspěvek zaměstnavatele po dobu 20 let měsíčně 300 Kč
celkem 20 x 12 x 300 = 72.000 Kč
 
celkem naspořeno 120.000 + 31.200 + 72.000 = 223.200 Kč

Ponecháme-li průměrné zhodnocení na hodnotě 2% ročně (ovšem při extrému může být zhodnocení i záporné), vyjde nám navýšení za 20 let ve výši cca 45.000 Kč, a tedy suma všech částek by měla být (teoreticky) necelých 270.000 Kč.
Výpočet doplňkového penzijního spoření
 
Při výplatě v době vstupu do důchodu by nám měla být vyplacena částka cca 270.000 Kč. V současné době v tomto typu spoření není částka příspěvků zaměstnavtele při zvoleném způsobu výplaty daněna. Nicméně se tyto záležitosti, jak už jsme uvedli v přdchozím textu, zásadně mění v závislosti na tom, která strana je u „kormidla“ a jaká je ekonomická situace státu.
 
 
 
 

2) důchodové spoření (II. pilíř) - "opt-out":
je od 1.1.2013 nová součást zabezpečení pro důchodovou etapu života.
 
 PRINCIP: 
 dobrovolné 
 lze kdykoliv vstoupit (do dosažení 35 let věku) 
 nelze vystoupit 
 
Do konce roku 2012 byly jen 2, respektive 3 možnosti, jak se zabezpečit na stáří:
1. povinný pilíř - sociální pojištění u České správy sociálního zabezpečení – tedy každý občan povinně odváděl ze svých příjmů sociální pojištění, a jeho část připadala na důchodové zabezpečení (tyto peníze se vydávaly na důchody stávajícím důchodcům).
2. dobrovolný pilíř – penzijní připojištění se státním příspěvkem – občan se mohl pro toto „připojištění“ dobrovolně rozhodnout, spořit si pravidelnými měsíčními úložkami, stát mu ještě „něco“ přispěl, něco odpustil na daních a v důchodu by občanovi byly vyplaceny naspořené peníze a jejich zhodnocení.
3. dobrovolný pilíř – penzijní pojištění – skutečné pojištění, kdy sepíšete pojistnou smlouvu, platíte pojistné a v době nároku na výplatu budete dostávat jednorázově nebo pravidelně sjednané částky. Společnosti, které by toto pojištění sjednávaly však ještě v průběhu roku 2012 v České republice zřízeny. (Ani na začátku roku 2013 ještě nebyl výhled na vznik takových společností v ČR). To ovšem nijak nebrání sjednání takové pojistky v rámci Evropské unie – tedy společností registrovaných kdekoliv v zemích Evropské unie i pro českého občana. Prakticky se však tato možnost nevyužívá.

II. pilíř (4. možnost k těmto třem) by se dal specifikovat jako odlomení části I. pilíře (povinného sociálního pojištění), neboť prakticky jsou platby zaměstnavatele a větší část platby zaměstnance místo do I. pilíře, z tohoto I. pilíře vyjmuty a poslány do II. pilíře. Navíc přispívá do II. pilíře jen zaměstnanec dvěma procenty ze svého vyměřovacího základu (z 20.000 hrubé mzdy je to 400 Kč). Ač pátráme, jak pátráme, nedaří se nám najít částku, která je některými reklamními spoty proklamována jako „dar státu“. Stát jen část platby z I. pilíře přesměruje do II. pilíře, a to, co je tam navíc, si zaplatíme ze svého.
...ale možná se pleteme, a dost možná tomu vůbec nerozumíme... :-))

Možná, že marketingovým tahem byl název "Důchodové spoření". Je věcí každého občana, kolik, na co, jak, po jakou dobu a kdy si bude spořit. Klasické vnímání "spoření" je tedy takové, že zaměstnanec dostane čistou mzdu a z té si "spoří".
Do čisté mzdy by se tedy patrně neměly promítnout odvody na "spoření". Je ale také klasickým vnímání spoření, že spoříme, dokud chceme. Nabízí se tedy otázka, zda je skutečně spořením ukládání peněz i přesto, že dále spořit nechceme (kdo jednou do II. pilíře vstoupí, už nevystoupí - je to zakázáno, respektive to není povoleno). Pokud tedy budeme souhlasit, že si do II. pilíře spoříme, pak nám stát skutečně věnuje svá 3%, pokud se naopak přikloníme k názoru, že stále odvádíme částku na sociální pojištění, jen na jiný účet a "darujeme" si sami ještě 2%, pak si společně se státem budeme "darovat" 5% a ouha, čistá mzda se nám sníží.

Tento pilíř je otevřený pro vstup, ale nelze z něj vystoupit.

Běžný zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy 6,5 % na pojistné na důchodové zabezpečení a zaměstnavatel na stejné pojištění odvádí 21,5 %. Po vstupu do II. pilíře, bude odvod zaměstnavatele stejný, zaměstnanec však odvede na důchodové zabezpečení v rámci sociálního pojištění místo 6,5 % jen 3,5 % a zbylá 3 % odvede do II. pilíře. V tomto odvodu si tedy zaměstnanec „nepohorší“. Navíc však zaměstnanec odvede za své hrubé mzdy další 2 % - a po celý zbytek života, než tedy vstoupí do důchodu, bude z každého příjmu tato 2 % navíc odvádět, i kdyby nechtěl.

Na následujícím nástroji kalkulačka daru státu si můžete přesně spočítat, kolik měsíčně bude dvouprocentní odvod pro Vás znamenat. Za tyto odvody byste měli v „důchodu“ dostávat „vyšší“ penzi – ovšem, zda se tento slib naplní, to zhodnotíme za desítky let. Zatím lze připomenout několik slibů současného ministra financí, které nebyly splněny (sliby o některých úpravách „na jeden rok“ například v otázce státních zaměstnanců a další, a to i předchozích ministrů jiných odvětví – úhrada náhrad při nemoci v prvních dvou, respektive třech týdnech, boje proti korupci, upřímných myšlenkách, kapřících a sedmičkách… vína, atd.) To jsme odbočili od jádra věci a dostali se k politice. Tak rychle pryč odsud…

Názory, zda se zaregistrovat do II. pilíře se diametrálně, tedy zcela zásadně liší. Radou by možná mohlo být počkat a čas ukáže – zda se vyplatí, zda se udrží při životě...

 
 
 
 

3) penzijní pojištění:
Tato oblast zabezpečení na stáří se v našem právním řádu objevuje poprvé v roce 2011 (od 1.1.2011). V roce 2010 ještě v zákoně o daních z příjmů nebyla o této možnosti zmínka, což sice neznamená, že si občan nemohl takové pojištění uzavřít, ale od 1.1.2011 může nárokovat a uplatňovat příspěvky (pojistné) na to pojištění jako odečet ze základu daně, a tedy je i legislativou uznáno jako oficiální nástroj pro zabezpečení v důchodu. V podstatě si každý může spořit na penzi jakýmkoliv způsobem, investicemi do zlata, do nemovitostí a tak dále, ale penzijní pojištění směřuje k daňovým výhodám.
 
 PRINCIP: 
 dobrovolné 
 lze kdykoliv vstoupit 
 lze kdykoliv vystoupit 
 je předem známa (pojištěna) částka, která bude vypla(á)cena 
 
Rozdílem mezi penzijním připojištěním a penzijním pojištěním je asi především:

prvekpříspěvek státudaňový odečetpříspěvek zaměstnavatelesubjekt registrován v ČR
připojištěníANOANOANOANO
pojištěníNEANONENE

Z uvedeného je na první pohled patrné, že na účtu penzijního připojištění bude na konci podstatně vyšší částka než na účtu penzijního pojištění, ovšem je nutné započítat i daňový odečet, který však bude platný pouze pro osoby s patřičně vysokou odvedenou daní.
 
 
 
 

Konto + / kontakty: info@konto-plus.cz; tel.: +420 602 559 384